Svým obsahem mě tehdy příspěvek překvapil, zpočátku dokonce nemile. Nedozvěděl jsem se nic o problematice environmentální chemie, pan profesor neprezentoval výsledky žádného výzkumu ani překvapivé analýzy - namísto toho hovořil anglicky o Chartě země, dokumentu, o němž do té doby slyšelo jen nemnoho z nás a který, jak tehdy tvrdil, je neprávem opomíjen a přehlížen většinou společnosti, přestože je vlastně fundamentálním prohlášením o rozvoji celé planety. Problematika mě tehdy oslovila, ale vzhledem k množství příspěvků na konferenci a nedostatku času rozebírat každý do detailu, jsem tehdy sice vyposlechl závěrečné poselství, ve kterém nás pan profesor vyzýval, abychom my, budoucí odborníci a pedagogové předávali povědomí o Chartě země dál, ale za několik hodin už nastoupilo svoji přirozenou cestu k zapomění. A možná bych jej už opravdu nikdy nevzpomenul, nebýt toho, že několik týdnů po přednášce pan profesor nečekaně, přímo v průběhu výuky, ve věku 81 let zemřel.
Jeho smrt zasáhla všechny kolegy i studenty velkou měrou. Natolik, že jsem se znovu zamyslel nad jeho poslední přednáškou, kterou jsem navštívil a která mně nasadila do hlavy broučka, který teď hlodal a hlodal. Znovu jsem si přečetl příspěvek pana profesora ve sborníku a začal jsem pátrat po Chartě země na internetu.
Charta země
Charta země je poměrně krátký, čtyřstránkový dokument, shrnující základní principy udržitelného rozvoje lidstva a celé planety Země. Prvotní myšlenka, formulovat a sepsat zásady, které umožní lidstvu a planetě zdravý a úspěšný rozvoj, pochází z roku 1987, konkretizována byla v roce 1992 na známé konferenci v Riu a od roku 1994 do roku 2000 byly postupně kriticky formulovány čtyři pilíře obsahující 16 hlavních a 61 podpůrných principů, završených kapitolou Cesta vpřed. Vznik dokumentu a jeho uvedení v život posvětila řada světových osobností, např. zástupe generálního tajemníka OSN Maurice Strong, generální tajemník KSSS Михаил Горбачёв nebo nizozemská královna Beatrix.
Charta země prohlašuje, že se lidstvo nachází v kritickém momentu dějin Země, v době, kdy si musí zvolit svou budoucnost. Tím, jak se svět stává vzájemně stále závislejším a křehčím, chová v sobě budoucnost velké nebezpečí ale také velký příslib. Chceme-li postoupit vpřed, musíme si přiznat, že uprostřed velkolepé rozmanitosti kultur a forem života tvoříme jednu lidskou rodinu a jedno společenství Země se společným osudem. Musíme se spojit, abychom uvedli v život udržitelnou globální společnost, založenou na úctě k přírodě, k všeobecným lidským právům, ekonomické spravedlnosti a kultuře míru. Za tím účelem je bezpodmínečně nutné, abychom my, lid Země, vyhlásili svou odpovědnost vůči sobě navzájem, vůči širšímu společenství života a budoucím generacím.
Charta země není typickou mezinárodní smlouvou, ke které přistupují jednotlivé státy podpisem, která je zavazuje k určitému konání a jejíž neplnění je postižitelné. Jde o proklamaci hodnot, ke kterým se může připojit libovolná instituce na všech úrovních tak, jak to již uničila řada nevládních organizací, složek OSN, univerzit, občanských hnutí, komerčních subjektů, církví, měst, odborných a politických hnutí z celého světa. K Chartě země se může svým jednáním a utvářením morálních hodnot připojit každý z nás. Tak, jako jsem to učinil já.
Seznamte se s Chartou země, nahlédněte na její principy a přemýšlejte o nich tak, jak si to přál profesor Matoušek. A pokud vás dokument osloví, šiřte povědomí o ní dále, seznamte s ní laiky i odborníky ve svém okolí, zasaďte se o její přijetí v institucích všech úrovní. Jde totiž o první dokument v historii, který se pokouší nám všem uceleně určit správnou cestu vpřed tak, aby byla Země dobrým místem k životu.
Charta země ke stažení v češtině, Webové stránky Earth Charter v angličtině.
Související články: | | Článek:
Vyhodnocení GMP I
1. 3. 2013 | | Téma:
Škola
Škol jsem v životě navštěvoval celkem 6, od každé úrovně dvě. Kromě toho, že jsem se dosti učil a stále učím, tak také něco málo učím.… | | Téma:
Environment
Životní prostředí, nazývané někdy environment je jednou z mých základních specializací. Smozřejmě nikoliv ve smyslu pouhé přírody jako takové a už vůbec ne bez… |
|
